|
Mlynářský rod Šťulíků koupil mlýn v Ležákách na začátku dvacátého století.
V roce 1937 se mlynářská dcera Františka Šťulíková provdala za Jindřicha Švandu, který se s vervou pustil do modernizace mlýna.
Její mladší bratr Josef Šťulík se o dva roky později oženil s Marií Pelikánovou z nedalekého Včelákova. V listopadu 1939 se manželům Šťulíkovým narodila první dcera – Jarmila –, v dubnu 1941 přišla na svět Marie.
Ve mlýně bylo dost místa pro Švandovy i Josefa Šťulíka s rodinou. Josef Šťulík si na pozemku, který patřil k mlýnu, otevřel kamenolom.
Většina obyvatel Ležáků i z okolních obcí nesouhlasila s nacistickou okupací v roce 1939 a mnozí z nich se zapojili do odbojové organizace založené téhož roku v březnu. U zrodu této skupiny byl ležácký autodopravce Čeněk Bureš a Jaroslav Kotáb (bývalý vrchní strážmistr z Vrbatova Kostelce, který byl převelen na četnickou stanici do Chrudimi). Shromažďovali zbraně, pomáhali rodinám zatčených, šířili ilegální tiskoviny. Připojili se k nim také kameník Josef Šťulík a mlynář Jindřich Švanda.
Na začátku roku 1942 začali odbojáři ze skupiny Čenda pomáhat parašutistům vyslaným z Londýna – Silver A. Tříčlenná skupina, složená z kapitána Alfréda Bartoše, rotmistra Josefa Valčíka a radiotelegrafisty Jiřího Potůčka, operovala na Pardubicku. Jiří Potůček posílal vysílačkou Libuší depeše do Londýna. Vysílačku odbojáři ukrývali ve dvojitém stropě strojovny lomu Hluboká. Kvůli obavám z prozrazení měnili často místo úkrytu, nakrátko vysílačku umístili podle svědectví pana faráře i ve věži včelákovského kostela.
Po 16. červnu 1942, kdy gestapo získalo informace od zrádce Karla Čurdy, začalo v kraji masivní zatýkání. Mlynář Jindřich Švanda byl zadržen německou policií v neděli 21. června večer. Z tohoto důvodu se Josef Šťulík rozhodl ukrýt v okolních lesích v blízkosti včelákovského hřbitova. Na základě výzvy gestapa, které znělo: „Pokud se nepřihlásí do odpoledne 22.6.1942, budou vesnice v okruhu pěti kilometrů vypáleny“. V uvedený den se dobrovolně přihlásil na četnické stanici ve Vrbatově Kostelci.
Dne 22. června 1942 byli zatčeni: rodiče Josefa Šťulíka – Václav a Růžena Šťulíkovi, jeho žena Marie Šťulíková a rodiče Marie Šťulíkové - Františka a František Pelikánovi a bratr Václav žijící ve Včelákově. Dne 24. června 1942 obklíčili nacisté Ležáky, proběhlo shromáždění osob trvale přihlášených k pobytu. Pět dětí si vyzvedla eskorta ze včelákovské a skutečské školy. V pozdním odpoledni jednotlivá stavení postupně zapálili. Kolem osmnácté hodiny byli obyvatelé Ležáků přivezeni do Pardubic na Zámeček , kde v 21.15 hod. bylo popraveno 33 ležáckých obyvatel.
Josef Šťulík byl od 22. června 1942 vězněn a vyslýchám v cele pardubického gestapa
do 2. července 1942. Tento den ve večerních hodinách byl Josef Šťulík popraven na Zámečku v Pardubicích.
Na památku tohoto muže a odbojové skupiny zvané „Čenda“ se rozhodl Památník Lidice pořádat každoročně přespolní běh zvaný „Memoriál Josefa Šťulíka“. Jeho cílem je vzbudit zájem studentů základních škol, středních škol a odborných učilišť o historii památných míst souvisejících s nacistickou represí na území České a Slovenské republiky.
Záštitu nad 1. ročníkem Memoriálu Josefa Šťulíka převzala paní Jarmila Kratochvílová běžkyně krátkých a středních tratí, která je držitelkou světového rekordu na 800 m.
Bližší informace (Statut, Program, Přihláška) naleznete v přiložených dokumentech.
|